1. pochod I. Oddílu 72. LEX Hatín

První den pochodu jsme strávili v táboře. Rozhodně jsme se nenudili, protože jsme hráli zajímavé hry jako třeba volejbal s pádlama. Mimo to jsme pomohli se stavěním jurty. Nejzajímavější část dne byla, když jsme vytáhli rafty a vyjeli jsme na rybník, který je hned za naším tábořištěm. Tato aktivita nás připravila na další dny, které jsme strávili na Nežárce. Večer jsme si společně zazpívali u ohně a šli na kutě. Hned další den jsme brzy ráno doslova vyběhli z tábora a velmi rychlou chůzí šli až do Stráže nad Nežárkou odkud jsme jeli do Třeboně. V Třeboni jsme měli rozchod na náměstí a dokonce potkali druhý oddíl. Na oběd jsme byli v kempu, odkud jsme vypluli. Cesta byla plná peřejí, které jsme jednoduše zvládli a natáčeli na GoPro vlogísky, které byly plné zpěvu a radosti. Vylodili jsme se v lese u pomníku Emy Destinnové. Tam jsme si dali lahodnou večeři a zazpívali si u ohně. Po výhodném spánku v hamakách jsme měli na snídani chleba s čokokrémem. Potom vedoucí kupodivu odešli do hospody a nechali nás ubohé dětičky samotné v lese s čokokrémem. Po nějaké době se vrátili a my jsme mohli opět vyplout. Tentokrát bylo na cestě ještě víc peřejí a jeden jez, na kterém jsme museli vystoupit z lodi a přenést ji. Ten den jsme na oběd měli hlad, protože jsme zapomněli chleba. I s hladem jsme dojeli do cíle, kde jsme se konečně naobědvali. V kempu jsme se zabydleli, udělali karcinogenní večeři a šli spinkat. Ráno jsme měli snídani ve spacácích a kousek potom odešli zpět do Hatína. Tento pochod hodnotím velmi kladně, protože zážitky musí být silné a ne příjemné.